|
|
Predikční modely pro analýzu přežití
Hadwigerová, Michaela ; Vítek, Martin (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Se stále se rozvíjejícími metodami léčby ve zdravotnictví se objevuje i potřeba tyto nové metody nějakým účinným způsobem porovnávat s metodami starými. Je to zejména důležité pro další rozvoj těchto metod. Avšak data, která tyto skutečnosti popisují, nebylo možno obvyklými postupy zpracovávat, a proto došlo v oblasti statistiky k vytvoření nového druhu metod. Jsou známy pod jednotným názvem predikční modely analýzy přežití.
|
|
|
Tvorba biofilmu u probiotických kultur a možnosti jeho využití ve farmacii
Ryšávka, Petr ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na vývoj adhezivní formy probiotik ve formě biofilmu na kombinovaných nosičích s prebiotickou složkou, druhá část práce byla věnována vlivu potravin na množení a přežívání vybraných typů probiotických bakterií. Dále byl sledován vliv individualizované probiotické suplementace na změny střevního mikrobiomu člověka. V první části práce byly vybrány a otestovány vhodné adherentní probiotické kmeny pro tvorbu biofilmu. Podařilo se zavést metody a otestovat různé varianty nosičů pro kultivaci a navázání bakterií. In vitro experimenty ověřily stabilitu biofilmu a jeho odolnost vůči nízkému pH, žluči a antibiotikům ve srovnání s planktonní formou. Rovněž byl sledován antimikrobiální efekt probiotických kmenů ve formě biofilmu. Kultivace multidruhového biofilmu na kombinovaném nosiči byla optimalizována a zároveň byla potvrzena stabilita biofilmu a finální životnost probiotických bakterií. Ve druhé části práce byl hodnocen vliv různých potravin a nápojů na životaschopnost probiotických bakterií důrazem na simulaci průchodu gastrointestinálním traktem. Byly testovány jak modelové roztoky (různé koncentrace alkoholu, cukru, soli, bílkovin a různé pH) tak různé druhy skutečných potravin a nápojů. Vliv potravin a nápojů byl testován na monokulturách Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium breve a na probiotických kapslích obsahujících smíšenou kulturu probiotických mikroorganismů. Přežití probiotik v různých potravinových matricích v simulovaném prostředí gastrointestinálního traktu bylo kvantitativně odlišné. Podařilo se definovat potraviny vhodné pro podporu množení probiotických bakterií. Poslední část práce byla zaměřena na cílenou úpravu střevního mikrobiomu individualizovanými probiotiky, kterábyla připravena na základě molekulárně biologické analýzy střevního mikrobiomu zaměřené na detekci procentuálního zastoupení laktobacilů, bifidobakterií a kmenů Firmicutes a Bacteroidetes. Personifikovaná probiotická suplementace potvrdila pozitivní efekt tohoto přístupu na změny mikrobiomu zejména na zvýšení obsahu laktobacilů, bifidobakterií a celkové diverzity mikrobiomu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Survival hra v procedurálním světě
Macháček, Luboš ; Tóth, Michal (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Projekt je zaměřený na vývoj 3D počítačové hry využívající procedurální generování pro tvorbu herního světa. Součástí je i herní engine, který danou hru pohání. Při vývoji jsou využívané různé experimentální přístupy a techniky, a cílem je odzkoušet jejich použitelnost v praxi.
|
|
|
Vliv světla a sucha na fotosyntézu a vodní provoz podrostních bylin temperátních doubrav
Vitásek, Roman
Dřeviny, zejména stromy, výrazně mění růstové podmínky daného stanoviště. Svými fyziologickými projevy ovlivňují hydrologické a světelné poměry a podmiňují tak druhovou skladbu rostlinného společenstva. V lese s hustým stromovým patrem se udržuje specifické mikroklima, jehož mitigační účinek je nejvíce patrný za horkých letních dní. Stromy poskytují svému podrostu stín, kterým spolu s transpirací udržují teplotu v přízemní vrstvě nižší v porovnání s okolní nezalesněnou krajinou. Na druhou stranu, rostliny jako autotrofní organismy potřebují pro své přežití dostatek světla, kterého je větší množství v řídkých lesních porostech. V rámci diplomové práce bylo zkoumáno, jakým způsobem jsou podrostní byliny schopny vyrovnat se s narůstající intenzitou sucha v simulovaném plně zapojeném a proředěném lese a posoudit tak jejich přežití v reálných podmínkách lesního porostu při akutním působení vodního stresu. Zkoumané druhy kopytník evropský (Asarum europaeum L.) a jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreb.) byly rozděleny do čtyř skupin postihující dvě úrovně dostupnosti vody (plně zalévané a stresované suchem) a dvě úrovně světelného požitku (simulující hustý a řídký les). Sledována byla reakce fyziologických parametrů (např. rychlost světlem saturované fotosyntézy, průduchová vodivost, vnitřní efektivita využití vody, vodní potenciál a koncentrace nestrukturálních sacharidů) na zvyšující se intenzitu vodního stresu. Ukázalo se, že celková mortalita sazenic byla u obou druhů vyšší ve stinných podmínkách než při dostatku světla, navzdory tomu, že oba druhy uplatňují pro své přežití odlišnou strategii hospodaření s vodou. Kopytník evropský má znaky isohydrického typu vodního provozu. Při suchu se vyrovnává s negativním vodním potenciálem snížením vodivosti průduchů, na úkor možnosti aktivně se bránit vodnímu stresu tvorbou asimilátů. Za příznivých podmínek si vytváří zásoby škrobu, které mu dovolují přežít i výrazně sníženou rychlost fotosyntézy za sucha. Jaterník podléška je svým chováním více anisohydrický. S narůstající intenzitou sucha a stoupající transpirací si udržuje průduchy otevřené a aktivní fotosyntézou si vytváří dostatek rozpustných sacharidů pro tvorbu osmoticky aktivních látek. Hladinu zásobního škrobu má velmi nízkou, což se může negativně projevit při delším trvání nedostatku půdní vláhy. Výsledky naznačují, že pro přežití rostlin za vodního stresu hraje světlo významnou roli. I když jsou teploty v podrostní vrstvě zapojeného lesa nižší než pod proředěným korunovým zápojem, při aktuálně měnícím se klimatu přinášejícím nejen vyšší teploty, ale i letní přísušky, nemusí být růst v podrostu hustého lesa vždy výhodou.
|
|
|
Design and Implementation of Survival Computer Game
Kováč, Ondrej ; Polášek, Tomáš (oponent) ; Čadík, Martin (vedoucí práce)
This bachelor's thesis focuses on the design and implementation of a post-apocalyptic, survival computer game with RPG elements named "Beneath the Mushroom Clouds". The thesis contains a short introduction to the game industry and genres describing the game, general overview of game engines and specific aspects of the Unity game engine. Furthermore, it describes the design and implementation of some of the individual elements that make up the game. The implementation of these elements is described conceptually, with minimal examples of actual code.
|
|
|
Umělý výtěr karase obecného
VRBENSKÝ, Jakub
Práce stručně shrnuje dostupné informace z oblasti biologie karase obecného. Experimentální část obsahuje jednak sledování vlivu teploty vody v období latence na úspěšnost umělého výtěru jikernaček, na přežití jiker do stádia očních bodů, na délku intervalu latence, na relativní plodnost jikernaček a na pGSI, a dále vliv způsobu odlepkování jiker na jejich přežití do stádia očních bodů. Pro testování vlivu teploty v průběhu intervalu latence byly jikernačky (o průměrné hmotnosti 329 +- 60 g) rozděleny do 7 skupin (n = 5). Jednotlivé skupiny jikernaček byly umístěny do samostatných nádrží s průměrnými teplotami vody 15,4; 17,2; 18,9; 21, 23,2; 25,2 a 27,2 °C. Jikernačky i mlíčáci byli injikováni hormonálním přípravkem Ovopel (1 peleta na 1 kg ryb). Před injikací a umělým výtěrem ovulovaných jikernaček byly generační ryby anestezovány hřebíčkovým olejem (0,03 ml.l-1). Jednotlivé skupiny jikernaček byly uměle vytřeny, jikry osemeněny směsí spermatu od tří mlíčáků, aktivovány vodou z líhně a odlepkovány kravským mlékem ředěným vodou (1 : 9). Inkubace jiker probíhala v malých experimentálních Zugských lahvích (o objemu 0,45 l), při průměrné teplotě 21 °C. Nejvyšší počet ovulovaných a uměle vytřených jikernaček byl zjištěn při teplotách 21 - 25,2 °C (80 %). Při nižších a vyšších teplotách byla úspěšnost výtěru nižší. Byla zjištěna těsná kladná lineární závislost délky intervalu latence (v h) na teplotě vody ve sledovaném rozpětí 15,5 - 27,2 °C (y =-1,5062 x + 50,663; R2 = 0,924). Délka intervalu latence při teplotách 21 a 23,2 °C dosáhla 18,4 +- 0,9 h a 12,4 +- 0,2 h, resp. 387 +- 18 h° a 289 +- 5 h°. Jikry mají žlutohnědé až zelenohnědé zbarvení, průměrná hmotnost jedné nenabobtnalé jikry je 1,10 +- 0,07 mg (což odpovídá 911 +- 51 tis. ks jiker v 1 kg jiker). Ve styku s vodou jsou jikry silně lepivé. Nejvyšší hodnoty relativní pracovní plodnosti bylo dosaženo při teplotách 21 a 23,2 °C (71,9 +- 10 a 75,9 +- 34 tis. ks jiker na 1 kg jikernaček). Průměrná výše přežití jiker do očních bodů, původem od uměle vytřených jikernaček přechovávaných v průběhu intervalu latence při teplotách 18,9 - 23,2 °C, se pohybovala v rozpětí 92,9 +- 0,5 % až 99,6 +- 2,2 %, při teplotách 17,2 °C a 27,2 °C byla nižší (86,2 +- 0,6 %, resp. 74,2 +- 3,0 %), rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Při hodnocení vlivu odlepkovacích přípravků na přežití jiker do očních bodů bylo nejvyšší přežití dosaženo při použití mléka (71,9 +- 7,3 %). Statisticky průkazně nižší přežití bylo zjištěno u přípravků tanin (47,4 +- 0,4 %) a acetylcystein (48,4 +- 8,6 %). Dosažené výsledky mohou být využity při umělém výtěru karase obecného v rámci záchranných chovů.
|
|
|
Zhodnocení přežívání a růstu dvou invazivních raků v teplotně suboptimálních podmínkách
MARKOVÁ, Kateřina
Biologické invaze nepůvodních druhů jsou jedním z nejzávažnějších faktorů ohrožujících globální biodiverzitu. Negativní vliv těchto invazí je nejvíce patrný především ve sladkovodních ekosystémech a zasahuje i populace původních druhů raků v Evropě. Dominance nepůvodních druhů raků nad těmi původními je poměrně dlouho známá a dobře popsaná, ale interakce mezi jednotlivými nepůvodními invazními druhy raků jsou prozkoumány podstatně méně. Jelikož rozšíření i počet nepůvodních druhů raků neustále narůstá, je zřejmé, že v Evropských vodách budou dominovat právě tito nepůvodní zástupci. Zatím však není zcela jasné, který z těchto invazních druhů a za jakých podmínek bude mít "navrch". Cílem této bakalářské práce bylo vypracování literárního přehledu se zaměřením na faktory negativně ovlivňující populace původních druhů raků, především pak problematiku nepůvodních raků a račího moru, který tito zástupci často přenášejí. Pozornost byla věnována významu teploty vody pro raky a vybraným druhům využitým v experimentální části této práce raku mramorovanému Procambarus virginalis (Lyko, 2017) a raku signálnímu Pacifastacus leniusculus (Dana, 1852). Experiment byl zaměřen na zhodnocení přežívání, růstu, poškození klepet a dospívání těchto druhů při teplotě vody ~16 °C, která je u raka signálního v rozmezí optimálních hodnot, ale u raka mramorovaného se jedná o suboptimální podmínky, kdy by však měl být stále schopný reprodukce. Pokud by se tyto druhy ve volné přírodě měli dostávat stále častěji do kontaktu, je důležité jejich vzájemné vztahy důkladněji pochopit.
|
|
|
Morfologické, behaviorální a fyziologické adaptace související u ptáků s životem na ostrovech
Krpcová, Alena ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikula, Ondřej (oponent)
Morfologické, behaviorální a fyziologické adaptace související u ptáků s životem na ostrovech Alena Krpcová prof. Tomáš Albrecht, Ph.D. Ostrovy představují modelový systém evoluční biologie. Jedná se o izolovaná prostředí, ve kterých často působí specifické ekologické podmínky odlišně než na pevnině. V této souvislosti se u ostrovních taxonů vyvíjejí v rámci konvergentní evoluce unikátní morfologické, fyziologické a behaviorální adaptace, souhrnně označované jako tzv. ostrovní syndromy. Tato práce má za cíl podat přehled o vybraných ostrovních syndromech které byly detekovány u velké skupiny obratlovců typicky osidlující ostrovy, u ptáků (Aves). Pozornost je věnována velikosti těla, délce křídel a s tím spojené nelétavosti, dále změně životních strategií (doba dožívání, péče o potomky, velikost snůšky a velikost vajec), antipredačnímu chování a ostrovní naivitě, a nakonec vztahu mezi výše jmenovanými ostrovními syndromy a vymírání ostrovních druhů přičiněním člověka a invazivních organismů, které ho doprovázejí. Práce srovnává faktory působící v ostrovním prostředí, které mohou mít vliv na vybrané ostrovní syndromy a ukazuje, že možným klíčem k vysvětlení by mohl být snížený predační tlak na ostrovech a energetický trade mezi investicí do přežívání a obrany. Klíčová slova života, pohlavní dimorfismus...
|
host ::
RSS.